Lužnice
Letos jsme se pokusili znovu pokořit Lužnici, počasí sice hlásili podobné jako před 3 lety, tedy prachmizerné, ale zdravé jádro se rozhodně odradit nedalo. Ve středu večer jsme se sešli v kempu, zahájili jsme akci seznamovacím večírkem a těšili se na lepší počasí, protože pršelo.
Druhý den jsme měli krásně a podařilo se nám i připálit se. Stejně tak i třetí den odpoledne. Mezitím ovšem často pršelo, ale nebyla zima a tak se dalo všechno vydržet. Lužnice je řeka poklidná, jezy jsou sjízdné jen výjimečně, takže mnoho dobrodružství nečekejte, pokud si ho sami nezařídíte. Přesto jsou tam i nádherné etapy mezi skalkami a balvany, kdyby počasí více přálo, bylo by mnoho míst na koupání a užívání si řeky. Nejvíc doporučujeme kempík a stánkohospodu v Táboře – je to na konci tábora, cca 1,5 km dál po proudu od kempu Suchomelův ostrov. Můžeme jen doporučit, přespání zdarma jen za útratu a jídlo výborné.
Kempy na Lužnici jsou tak nějak standardní, hospůdek okolo řeky je méně, ale nějaké tu jsou. My byli celkem spokojeni, ale vezli jsme si s sebou i jídlo, protože všude nabízejí zas jen hranolky a smažené věci. Nakonec nás chytla tak mlsná nálada, že za významné pomoci zkušeného kuchaře Fausta jsme upekli maso v Setonově hrnci a bylo opravdu výtečné.
Poslední den nám bohužel už nepřál vůbec a celou etapu nám propršelo, v poslední den to ale není až tak nepříjemné, když doma čeká teplá sprcha a suchá postel.
Petra