Letos jsme byli pozváni přes Městský úřad České Skalice partnerským městem v Polsku – Bardem na polsko – české splutí Nysi Klodzke s otevřením vodních přístavišť na řece. Po „pečlivém“ výběru (nikdo jiný neměl čas) vyrazila dvojčlenná dámská posádka – Katka a Marta – na cestu do neznáma. Netušily jsme do čeho jdeme, očekávání z oficiální akce žádné. Na programu byl úsek z Mlynowa do Barda, cca 12km, klidná voda, jedno přenášení jezu.

    Poláci to měli všechno pečlivě nachystané, účastnická trička, kšilty, vodotěsný futrál na telefon, odvoz lodě na začátek sjezdu, platí EU. V místě startu vody skoro jen na brodění. Poláci měli jen kajaky a dvojkajaky, některé i s kormidýlkem a pár raftů, no a my dvě na kánoi. Oficiální pokyny před startem (jeli i vodou ještě nekřtění, široká veřejnost, asi 40ks), držet formaci… Ještě stále vyhlídky nevalné, nálada nízká.

    No a pak se vyrazilo. Voda nakonec celkem v pohodě, když se četla hloubka, brodily jsme jen jednou. Cestou dvě přestávky, rozdávali pivo v hliníku a v podstatě byli celkem družní, takže jsme si i popovídali. Říční údolí mi připomínalo střední tok Vltavy, občas skalní útes až do vody. Nakonec ani nepršelo, sem tam vyšlo za mraky i sluníčko. Pohoda. Nad jezem jsme si daly i pár desítek metrů sladěného tempového pádlování a všechny jsme je předjely, až se nás ptali kde posilujem. J

    Po dojezdu ještě místní pořádali akci Sjezd NaČemkoliv, kde přes centrum Barda splouvali na sranda plavidlech a pak nás ještě pozvali na plac s občerstvením (poukaz na jídlo a pití zdarma), kde už bylo asi 500 lidí, pódium s kulturním programem. Takže závěrem – plavba dobrá, Skalici jsme reprezentovaly, družba proběhla. No a možná za rok zase (23.6.2012) a to už i s větší účastí.

    PS: Kdyby měl někdo z oddílu zájem, dostali jsme kilometráž Nisy se sjízdným úsekem 148,0 - 96,3 km, což už je i s KPČ (kulturně poznávací činností) na krátkou dovolenou, třeba i s dětmi. Tuhle „vodáckou cestu po Kladské Nise“ mají, včetně propagace, celkem dobře zpracovanou, díky dotaci EU. Kéž by i Skalice měla něco takového…

Katka